5 nejčastějších chyb při stavbě dřevěné terasy

5 nejčastějších chyb při stavbě dřevěné terasy

5 nejčastějších chyb při stavbě dřevěné terasy

Dřevěná terasa je dnes nedílnou součástí každého domu. Pomůže nám vytvořit příjemné místo pro odpočinek nebo posezení s přáteli. Aby nám však terasa vydržela co nejdéle, je potřeba se při realizaci terasy vyvarovat určitých chyb. Ty nejčastější si popíšeme v následujícím článku.

1. Výběr nevhodného materiálu

Správný výběr materiálu ze kterého budeme terasu stavět je velmi důležitý. U dřevěnéhé materiálu, který se na terasu používá platí, že čím kvalitnější dřevo bude, tím déle vám vydrží. S kvalitou však roste také cena. Je tedy potřeba si ujasnit co od terasy čekáme, jak dlouho chceme aby nám vydržela a především kolik peněz chceme do terasy investovat. Materiál vybíráme také podle toho, kde bude terasa stavěná. Pokud se jedná o terasu krytou, materiál může být z méně kvalitního materiálu. Pokud však terasa bude otevřená, musíme si uvědomit, že dřevo musí čelit slunci, dešti, sněhu, mrazu a dalším vlivům přírody. Pokud tedy koupíme terasová prkna ze smrku nebo borovice a postavíme venkovní nekrytou terasu, i při sebelepší montáži nám terasa moc nevydrží.

Je také důležité, aby podkladové hranoly a terasová prkna byla ze stejného materiálu. Každá dřevina má jiné vlastnosti. Při kombinaci dvou dřevin s odlišnými vlastnostmi by mohla vlivem odlišného sesychání, roztažlivosti a pnutí výsledná plocha začít praskad a kroutit se.

2. Špatně připravený podklad

Další častou chybou je špatně připravený podklad na místě, kde budeme terasu stavět. Podklad by měl být vždy v celé ploše stejný. Pokud by část terasy ležela na pevném podkladu jako je například beton a část na štěrkovém podloží, vlivem sedání štěrku a hlíny pod ním by se terasa mohla začít kroutit a případně i praskat.

Není ale důležité mít správný pouze podklad pod celou terasou. Důležité je také mít správně vytvořený podladový rošt s podkladových hranolů. Rošt musí být dostatečně pevný a vzdálenost mezi hranoly musí být taková, aby se terasová prkna po samotné pokládce a zatížení neprohýbala. Vzdálenost mezi podkladovými hranoly se doporučuje 500 mm.

Dilatační spára

3. Příliš malé spáry mezi jednotlivými prkny

Při samotné pokládce terasových prken musíme vždy pamatovat na to, že dřevo je přírodní materiál a stále “pracuje”. Při teplém počasí dřevo vysychá a smršťuje se naopak v zímním období nabírá vlhkost a roztahuje se. Mezi jednotlivými prkny je tedy důležité nechávat dilatační spáry, aby při nabírání vlhkosti mělo dřevo prostor. Ideální spára mezi prkny je 5-8 mm.

4. Nevhodný spojovací materiál

Spojovacích materiálů, kterými lze terasová prkna upevnit je hned několik. Některé jsou vhodné více, některé méně a některé nejsou vhodné vůbec.

Hlavní zásadou je vždy použít nerezový spojovací materiál. Pokud tak neučiníme, kolem hlaviček vrutů pozinkovaných nám začnou vznikat černé fleky. Prkna lze také upevnit variantou s viditelným spojem a skrytým spojem. Viditelný spoj je ten, při kterém prkno provrtáme skrze do podkladového hranolu vrutem. Terasové vruty však mají hlavičky menší než vrut klasický a při dobrém rozměření spojů terasa neztratí na celkovém vzhledu. Tento druh spoje je také nejpevnější. Při použití skrytého spoje se prkna uchutnou speciálním ůchytem z boku prkna. Prkna pro tento spoj však musí mít v sobě speciální drážku do které se úchyty zasunou nebo se drážka musí vytvořit. Zejména u prken s měkčího dřeva tento spoj není až tak vhodný. Dřevo má v sobě určité pnutí a při neodborném uchycení se může prkno zvedat nebo dokonce uštípnout.

nátěr dřevěné terasy

5. Žádná udržba

Asi každý z nás by si přál, aby práce s terasou po samotném dokončení montáže skončila. Pokud však chceme, aby terasa vypadala stále hezky a dlouho vydržela, musíme se o ní určitým způsobem starat. Oleje, které se v dnešní době používají na povrchovou úpravu, v sobě sice mají nejrůznější složky na ochranu před UV zářením a dalšími vlivy počasí, ale nevydrží věčně.

Ideální variantou je každý rok minimálně jednou až dvakrát terasu znovu oživit nátěrem. Samotný natěr se doporučuje provádět na jaře, v lepší variantě i na podzim. Před nátěrem by se terasa měla umýt jarovou vodou od nečistot. Pokud se na některých místech starý nátěr loupe, tak jej smirkovým papírem odstranit a prach ofouknout. Poté nanést jednu vrstvu nového nátěru.

Při realizaci terasy lze udělat i jiné chyby. Tohle jsou však nejčastější z nich a měli bychom se jim vyvarovat.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

  1. Výběr terasových prken
  2. Montáž dřevěné terasy
  3. Povrchová úprava dřeva